Nebavím se s nikým

komu se nelíbí nová deska FF.

Napadlo mě to včera večer v milovaném Locále s Dannym, jeho milovanou a jeho sestřičkou, která se jmenuje stejně, jako moje sestřička a navíc má přítele, co se jmenuje stejně jako Danny. Kruhy se prostě uzavírají, asi se blíží olympiáda...

Hele, sestřelil sem mouchu, zahuhlal Danny o pár morganů pozdějc od vedlejšího pisoáru. Já vím, káplo mi na nohu. Jo, jak symbolický. Ale máš pravdu, nemůžu furt chcát proti větru...

Jo, to je jako s novou holkou, chvíli trvá než si zvykneš vtipkoval o mém dnešním výku s nově vypletenou raketou kolega zwíře. Hm, zato ta tvoje je jako se starou holkou, vošoupaná, ale občas překvapí. A tak sem se staroušem prohrál. Ono totiž — ten výplet je super, o tom žádná, jen tvrdej jak beton. Ale až si zvyknu, tak ti ukážu, těš se, pse pohanská.

Na obědě jsme se totiž bavili o bohu. Je to dobrý sluha, ale zlý pán. Svědci Jehovovi by mohli vyprávět. A já? Nemám rád církve — největší teroristické organizace. Ale věřím. Je jedno, jak tomu říkáte, ale některé věci se prostě nedějí jen tak, samosebou. A strážnýho anděla rozhodně mám taky, jen nevím, kdo mu platí přesčasy. Ale budhisty na milost beru ;)

Ale nejlepší pocit za poslední měsíc jsem měl před 5 minutama, když jsem musel zavřít okno. Zima je prima!