Where have you gone Joe DiMaggio?

Nemůžeš mě praštit, mám brýle!

pátek, 198x? Byl jsem u očaře. Odedneška musím ráno zalepovat náplastí levé oko, aby se to pravé naučilo koukat. Prý jsem nějak tupý nebo co. Nechápu, proč jsem nemoh’ dostat okluzor, strhávat každej večer tu nápast dolů je fakt špica. Ale až budu velkej, tak si to nechám vopravit lejzrem. A třebas díky tomu nebudu muset na vojnu.

středa, jaro 1989 Školní prohlídka, zase na nás zbyl chlap, chjo. A prej si mám dávat na oči pozor, koukám hlavně tím levým, a tak bych ho neměl přetěžovat. Pche! Jo a že na ten lejzr můžu zapomenout, je to nervová věc ta tupozrakost. Asi budu muset na vojnu.

pondělí, září 1998 Špatně doostřuju titulkované filmy. Měl bych se pořádně naučit englicky.

středa, listopad 1998 Tak mám půl dioptrie na dálku (na čtení, kino a televizi, říká milá očařka) a řeknu vám, Prague is so beautiful! Vidím čísla tramvají, časomíru v metru a v kině si čtu v závěrečnejch titulkách. Stále víc si vážím žen, endoskopie je totiž fakt hnus, ale nemusím na vojnu!

jaro 2003—léto 2005 Jedna na dálku, zvykám si okamžitě. Sundavám ji jen na noc. V práci mám nejmenší ikonky a fonty. Začíná doba uzávěrek, 10 a víc hodinových šichet. Dostávám se na 2. Vidím krásně, v Katowicích dohlédnu na podium přes půlku stadionu! A prý se mi to s nastupující dospělostí pomalu ustálí. Tak už aby to kruci bylo. Endoskopie byla zbytečná, máme profesionální armádu.

čtvrtek 20. července 2005 Koncert Skřehule. Musím si dát pozor na Smillu, s Dorianou jsou poslední dobou k nezastavení. Přikládat začli už po šesté a když jsme dorazily do freše, bylo jasný, že není radno lézt jim pod kola. Poučení pro příště: nebýt vtipnější než ony (a že to není nijak těžké). Dostal sem pohlavek, pravá nožička ohnutá.

pátek, o den později, somewhere deep in smíchov Po práci jedna desítka (tedy dvě dvanáctky, pět kapitánů a jeden beton). Už mi nic nebrání tancovat. Zkušeným pohybem posunuji čerstvě opravené brýle po zpoceném nosu a vrhám se do rozvášněného davu.

tentýž pátek, o 42 vteřin později Pravačka kolegyně ladným pohybem kontaktuje obroučky, které s lehkým křupnutím letí k zemi. Levá nožička zvlášť. Plastové sklíčko prasklo. Skoro nevidím, ale o to intenzivněji najednou cítím. V pět přistávám v posteli, dokonale zresetovaný.

sobota Nacházím starší, o půl dioptrie slabší model. Plastové sklíčko nakonec prasklé není (brýle se bez brýlí špatně prohlížejí) a na zítřek mám dohodlou protekční opravu. Jen ty 4 kousky Viennety k snídani nebyl zas tak dobrej nápad.

neděle Na nové staré brýle si zázračně zvykám. Včera jsem nerozeznával tváře na protějším chodníku, dnes vidím jen o ždibínek hůř než s těmi pravými. Třetí skvoš v týdnu, starouš bojoval jako lev, takže poctivá plichta a pivo. Jak se vyhnout otřepaným klišé? Domů a mýdlem Kokos vyprat trenky. Zase mám pocit, že můj život žije vlastním životem...

M. P.: Kdo se neptá, tomu selže.