Sometimes you close you’re eyes

and see the place where you used to live... when you... were young

Tak teda jo, už je to za mnou. Tomu říkám křest ohněm. A zatím to vypadá, že jsem prošel. Zdárně... ošlehán. Jen ta obrazovka s 72 uhlopříčkou se mi po večerech s chutí vysmívá. A to je tak v kostce všecko, co můžu/smím napsat k minulému týdnu, který jsem pravidelně 9-24 trávil v naštěstí klimatizované kanceláři. Ještěže mám na stará kolena konečně volné víkendy. Tenhle byl jedním slovem tuze prima!

3:36. A už po osmé. Čekám na to už tak rok, dva? Určitě hodně moc měsíců... Čekám na desku, ze který si zase sednu na prdel. Je to pořád těžší a těžší. Aspirantů už bylo, jéje. Noví FF, Strokes, sólovka Yorka nebo něco ze sedmé vlny nových nejlepších britských (zdravíme všichnivítekoho s dori) kapel. Dycky menší nebospíševětší kousek chýbal... Ale tohle, tohle vypadá slibně...

Včera večer jsem si totiž po opravování dvou počítačů na chvíli lehl na pohovku a pustil si poslední odvážné palce. Probudil jsem se v trenkách a triku v 8 ráno, udělat postel na 2 hodiny by bylo efektní asi jako přesvědčovat mě, že jíst každej den řízek je zvrácenost. Leč vyspal sem se bezvadně. A pak na mě na ajsíkjů vybaf sám fiksu (krásný rým, sic!), že killers maj na svých webovských stránkách sítě internet novej singl a tak jsem neváhal a (censored by IFPI).

When You Were Young. Syžet je prostinký, leč srdceryvný. Osamělé okolotřicátnice co s bolavým srdíčkem vyhlížej na krásné chlapce, co je vysvobodí z jejich osamělosti. Nemusí vypadat jako ňákej ?ježíš?, stačí, když bude džentlmen. Citlivý a empatický hoch dřímající v mém nitru se identifikoval okamžitě. Navíc je to pecka jako prase, krásně oldskůlová. Z dob, kdy stačilo pár brambor na rozjezd a refrén ještě býval refrénem.

Každopádně! Kolega zwíře nám od loňského září snad poprvé slamácky vovdověl — snad si na mě přes všecky ty milenky udělá čas; ve čtvrtek bude skřehule — prý s láskou, vole a počasí nám furt přeje. Takže! Je čas dát dokupy celý Dannyho parťáky a vyrazit vstříc novým dobrodružstvím. Léto může konečně začít.

You sit there and your heart aches
waiting on some beautiful boy to
just save you from your old ways
you play forgivness, watch him now, here he comes
he doesn’t look a thing like jesus
but he talks like a gentleman
like you imagine
when you were young…

P. S. Silně koketuju s myšlenkou, že bych si tento týden po 14 měsících konečně zařídil dospěláckou tramvajenku. Ale nic se nemá uspěchat, dyk Džejn ji taky ještě nemá... O pár let dýl.