Restart

nasrat!

Tak od zítřka oficiálně a definitvně v novém. A nejen to, loučím se po roce a něco s malým bílým bratříčkem, zítra půjde k novým majitelům. Na jeho místě už spokojeně potichoučku přede velkej stříbrnej brácha. Ve tmě svítí a bezvadně ladí s kuchyňskou linkou.

Jakožto podřízený/kolega agentů-přisluhovaču nehodlám riskovat žalobu, a tak volby bez komentáře. Snad jen mentální poznámka, která napadla většinu kamarádů/příbuzných, s nimiž jsme po telefonu spílali našemu národu. Pomůže jen úprava ústavy, většinový systém a Morava ať se laskavě odtrhne a připojí se pro-mě-za-mě třeba k Srbsku.

Takhle úporná snaha pokazit nám sobotu! Hauspárty si rozvracet nedáme! Ale těch litrů vína, co to stálo. Aspoň jsem se po letech konečně dozvěděl, že dobrý přítel (a náš ex-učitel) k nám má tak blízký vztah právě proto, že se se studenty nikdy kamarádit nechtěl a že úsečky profesor – studentka vedou do pekel. A někdy ne, a po letech je z offline z deníkového zápisu ze dne, kdy nabídl buldočkovi tykání poťouchle veselá historka a z třídních outsiderů zdravé jádro, vida!

A dneska úklidová afterparty. Že já škudlil nemám myčku, umejvat slovy 15 kusů skla a porculánu, to je za trest. Talíře, pánve, prkýnka a příbory radši nezmiňovat. Na druhou stranu jsem nemusel vařit, jen ohřívat. A mezi dřezem a pracovním stolem nachodil snad tisíc kilometrů. A když se mi podaří objednat montáž bezpečností vložky na úterý ráno budu už úplně klidný. Tedy, uvidíme. Tenhle týden totiž ukáže mnohé.