sobota, června 24, 2006

Jednou je ouvej

jednou zas’ doukej.

A já lehoučce přibírám. Dyť se cpu míň a zdravějc než dřív! Ve fastfoodu jsem nebyl už tři smutné týdny, pilně chodím na skvoš a dokonce na kurtu i běhám. Ale břuch se tomu všemu navzdory bez pořádného stresu pomalinku kulatí.

A to i snídám! Nerezovým nožem švédské provenience si každé ráno mažu máslo na chleba, sedím na stoličcce designéra Chrise Martina (je to on? není to on? není to on!) a usrkávám old london club tea — kulaté pytlíčky schovávám v epesní skleněné dóze, jejíž jméno nedokážu ani přečíst, natož pak si ho zapamatovat. Zkraťme to, dobrá, všecko IKEA.

V novém postavení se snažím útulně zabydlet a najít si nové, lepší rituály. Jen tu kuřárnu mi jizatím nevezmete, i když Gerschwino-rakovinových osmatřicet se blíží. Snažím se, doma si dopřávám jen u okna! A dvěma dechy jsem přečetl Vyvolené od Ch. Potoka. Je to takový patetický, ale tobě se to bude líbit, pravila lakonicky Budloček, když mi tuhle knížku půjčovala. Líbilo. Taky mám svého Dannyho (hurray už mu nemusím říkat Mirku!).

A v úterý Danny potřeboval support na farewell party své exLotky. Jak velký vliv mají na člověka přátelé! Tahle parta na první pohled působí docela sympaticky (se ti líbí? nojo, ta se líbí skoro všem), ale od začátku mi něco scházelo. Srdečnost, upřímnost — přátelská intimita. A s přibývajícím počtem piv se u některých začlo pomalu klubat na povrch lehounké zmrdství.

Po třech hodinách jsme tuhle společnost opustili a při cestě přes zaplněnou letnou mi došlo, že jsem si z jejich řečí neodnesl nic. Ještě kraťounká zastávka u altánku radia jedna a pak domů. A hele, to vypadá jako Canny. Byl to Canny! A taky Fiksu a taky Honzík. Ideální téma na horký letní večer? Nehody na lyžích, snowboardech a bobech! A pak začlo lejt a my v tom dešti čůrali do křoví a pak se připojili ke Smille a sestřičce v oukej doukej.

A už nám nebylo ouvej a Fiksu zlobil a já jsem předčítal z Top Dívky a Smilla nás kárala a Danny nacházel krásný knížky a sestřička mlčela a strašně rychle to uteklo. Pak sem těm dvěma půjčil svou kouzelnou kartičku a sám jel domů tramvají a bylo mi dobře, páč se nám ten večer pěkně votočil. Charakteristický kvík telefonu mi to potvrdil. Dobře, že jsme je potkali, ouky douky nebylo nikdy tak vtipný, jako dnes. Dobrou...