A vlasy kratší, kratší

jóó — bývali jsme mladší…

Jo, tak jo. Chápu, že nakonec má přijít to nejlepší a že si poslední týden musím pořádně užít. Bafuňáři nezklamali a kolegové nepřekvapili. Bude to vynikajících sedm dní a sedm nocí. Pokud vše půjde dobře, tak se můžu koncem měsíce připlést až ke čtyřem uzávěrkám najednou.

Takže zbývá jediná možnost — pokusit se na starý kolena přešaltovat. Budíček v sedm? Snídaně v 7:20? V práci před devátou. A do oběda stihnu víc, než za celej divnej víkend. A odpoledne i kávičku na zahrádce, škoda, že kafe nemůžu. Tak aspoň kouřim. Poslední dobou docela hodně.

A sotva se za mnou zaklapnou dveře od baráku, začne hrozná průtrž mračen. Ale jídlo a další láhev růžovýho je pod střechou. Co znamená ježek přes cestu? Doufám, že lepší zprávy než dnešní — hele já ti do tvý práce zatim ještě kecat nebudu. Na pohodu.

Dost chmur! Pojďme na dopisy čtenářek. Opakovanou velkou gratulaci posíláme do Harlemu — pane, buďte pyšnej, jste třída! Jedné malé fotografce držme zítra palce u maturity — pamatuj slova mého moudrého táty když nevíš to, co chtějí, musíš jim nabídnout něco lepšího. Líso, vítej zpátky, nejtěžší krok máš za sebou a teď už bude dobře, uvidíš!

A nakonec pro tu smutnou Isoldu — nejsi jako já, nevysypeš svůj kyblíček neštěstí na počkání a já se zatím neumím správně ptát. Mám strach tvoje rány otvírat, a tak radši otvírám ty svoje. Ale to nic nemění na tom, že kdyby cokoliv, jsem tu pro tebe. Mám tě rád.

Léto se blíží, přátelé. Přijedou noví i staří FF, komu by se nelíbili? Tak ať to přežijem, naděje na naději umírá poslední…