Prázdnej byt je jako past

kde růže nevadnou.

Janku, Janku, ty mi dáváš zabrat ;). Po dvoutýdenní pauze jsem zase tady, deset dní už bydlím v novém a dnes je první večer, kdy jde proud, internet a dokonce i televize. Bylo to dobrodružné, poutavé a ano, smillo, i dojemné.

Ale čas běží, tedy narozdíl od proudu v místním vedení. Snad jen pár důležitých momentů — konečně jsem pochopil, proč se proudu v zásuvkách říká střídavý. A stačilo jen přijet domů zmlácenej z práce v jedenáct večer a koupat se při svíčkách. Romantika k pohledání. Srdečné pozdravy míří k pánovi, co se pokusil odstříhnout kus hlavního přívodního elektrického kabelu do domu.

A nesmím zapomenout ani na dobrodince, co si odnesl prozměnu opět elektrický kabel od switche na internet. Co všechno se dá stihnout za deset dní… To máme přespárovávání koupelny večer před stěhováním, jeden pořádný záchvat úzkosti, jeden ks pneumatiky pravé zadní prořízlé o špatně udělanou železnou lamelu přes obrubník, tahání lednice do 3. patra, protože výtah nejezdí.

A dneska ráno našli mrtvého muže. V místech, kterými procházím po cestě ze zastávky tramvaje. Příčinu smrti určí až pitva, ale kdybych se chtěl někdy sám zabít, tak se v takovéhle zimě rozhodně neubodám nožem. Ale proti gustu…