úterý, listopadu 08, 2005

Sousedovic bejby Milena...

Věř a víra tvá ji uzdraví.

Příchod nového týdne a nefalšovaného podzimního počasí mne zastihl ve stále lepšící se formě. I víkendová akce kulový blesk přišla vhod — inu občasná manuální práce rozhodně neuškodí. A narozdíl od novopečeného majitele vskutku epesního bytu jsem ani nepotřeboval pravidelné dávky skvělé brazilské kávy.

Jen ten pocit, že se z jeho nového doma raduji snad víc než on, byl trochu zvláštní. Ale až se pořádně vyspí, ochotně mne předežene. A snad bude mít na oplátku trochu času v lednu, kdy podobné stěhování za pochodu čeká mě. Aspoň jsem stihl v předstihu získat trochu know-how a omrknout ceny i aktuální nabídku v Ikea… Teď už jen šetřit, plánovat, měřit… a věřit, že můj opravdový domov bude dokončen včas. Prohlídka pozítří.

A když mám síly na rozdávání, snažím se rozdávat. Jen se přenést přes kočičí hašteření o chemickou podstatu života a (ne)existence svobodné vůle. Úhel pohledu v tomto případě přeci není důležitý, tak proč slovíčkařit. I když nás to zřejmě baví — vždyť i dospělí si mohou hrát. A což teprve děti a kočky ;). Ale nic se nemá přehánět, takže pro dnešek jsem ponechal naše vědce svému osudu a s radostí se vydal za čerstvě navrátivším se Mirkem.

Ozdravný pobyt mu však místo kýženého klidu přinesl jen další a další palčivé otázky a „definitivní“ přesun ze společné domácnosti k rodičům. Koncert pro tento večer rapující legendy folku byl tak jedinou možnou volbou. Hušákova aréna debilních pořadatelů se opět zachovala nevlídně, ale stařící se naštěstí vytáhli. Skvělá hudba s nečekaně silnou gradací, výjimečně dobrý staráč a moje laškování s personálem mu snad přinesly alespoň trochu tolik potřebného rozptýlení. Jen osvědčené vypalovačky, vyjma All Among The Watchtower, nezazněly. Míle a stánky holt příště…

It's no secret that the stars are falling from the sky
The universe exploded 'cause of one man's lie
Look, I gotta go, yeah I'm running outta change
There's a lot of things I have to rearrange…