From the brightest star

comes the blackest hole…

Některé večery se zkrátka zle nevydaří a přitom jsou strašně užitečné. Ucho se utrhlo a vše se zdá být jasné, byť pro některé bolestivé. Klíčová slova: pokusy se zwířaty, mozkomor, prvotní a druhotné vysávání, přecitlivělost-citlivost-normalita-naprostá necitlivost, empatie, sebestřednost. A rovnováha mezi přijímáním a dáváním, dětstvím a dospělostí, nákloností a odporem.

A taky šok, katarze a kýbl deziluze. A moje hra na černou, bílou, ano a ne. Je lepší být občasný uzlíček nervů se šťastným dětstvím nebo dospělý, co stojí pevně na zemi, s (byť možná překonaným) traumatem z dětství, dospívání a domova? Jak odlišné jsou dvě verze jedné reality…

A přitom všichni chceme to samé — porozumění, lásku, budoucího otce (matku) potenciálních dětí, velkej bílej dům se zahradou a svého Voldemorta pečlivě střeženého v Azkabanu na věky věků. Amen…

Hush
It's okay
Dry your eye
Soulmate dry your eye
Cause soulmates never die…