Jde nám o naši zemi, náš jazyk, naši řeč!

Sakra, sakra, jsem odhalen!

Myslel sem, že když mají všichni svatí dovolenou, bude v práci klid. A nuda. Na obědě jsem se svěřil Marxovi: Teda to je nezvyk, co? Nikdo neřve, nevyšiluje a nikdo nikoho neprudí, ani nešikanuje. Co s tím uděláme? ;) Status Quo ale vydržel jen hodinu a půl.

Začalo to zdánlivě nevinou diskuzí mezi Marxem a Učitelskym, který jakožto rozený moravák opět důrazně prostestoval proti všemi používané „pražštině“. Kamenem úrazu byl tentokráte rozhovor s jedním Skotem, který v originále mluví dost ledabyle až nespisovně/přisprostle. Učitelskej se ohrazoval proti Marxovým překladům, prý bychom měli psát spisovně. Řadě jeho známých naše pražština už taky dlouho pije krev.

Marx velmi správně namítnul, že ve spisovné češtině by interview ztratilo na autenticitě. A trochu si rýpnul — Skotská angličtina je přeci mnohem víc cool, než brněnská či ostravská čeština. To neměl dělat. Učitelskýmu začali povolovat nervy. To je ale jen tvůj pohled. A vůbec, ty se tváříš jako antifašista, přitom tu prosazuješ Praha uber alles. Nevydržel sem to a zapojil se. Hele, učitelskej, tady přece nejde vůbec o Prahu vs. zbytek Čech. Měl by ses konečně smířit s tím, že minimálně polovina národa pražštinou mluví. A televize, rádia plus většina novin i časopisů jakysmet. A Marx se přidal. Holt jsme pražský médium a takhle se tady mluví. Je kravina aby skotskej gauner a vožrala mluvil naprosto spisovně, tomu by nikdo nevěřil…

Tohle už učitelskýho rozpálilo doběla. Co si vlastně myslíte? Že když znáte Smíchov a okolí, tak rozumíte všemu?. Ó, jak luxusní nahrávka na smeč. Cítím venkovskej mindrák a nemůžu si pomoct. Hele, učitelskej, nezlob se, ale když takhle vylítneš jako čertík z krabičky, tak to vypadá, jako bys trpěl venkovskym komplexem ;).

Kluci se pochectávali, učitelskej zbělal a nadechoval se k protiútoku. Tak to je teda fakt dobrý, latentní homosexuál mi bude vykládat o komplexech! Navíc plácáte naprostý nesmysly. A moc dobře sleduju, jak mi, Marxi, ve všech mých článcích přiděláváš ty trapný pražský koncovky. Já prostě mluvím spisovně, stejně jako velká část lidí tady, tak se s tím smiřte.

O půl hodiny později odešel a my mohli konečně vybuchnout smíchy. Ani mi nebylo líto, že jsem se nemohl ohradit. Přece jen vůči skutečné čtyřprocetní menšině v našem týmu by to nebylo fér. Kdyby se do mě pustil jakkoliv jinak, možná by se mu povedlo mne aspoň trochu urazit, ale takhle jen potvrdil, co si někteří z nás mysleli. Venkovskej komplex totiž neznamená, že se stydíte za svůj nepražský původ, ale že jste přesvědčeni, že všichni Pražáci si myslí, jak jsou dobří a jakej je venkov póvl…

Za dvě hodiny se přiřítil znovu. V rozčilení si zapomněl na tiskárně „důležité“ dokumenty. Evidentně už pochopil, že se poněkud ztrapnil. Ale nechtěl to dát najevo. Tak co vy, xenofobové. Ále nic, musím běžet, jdu s kamarádem do posilovny a pak do sprch…