Pořádek nemusí nutně znamenat útulno

aneb jak pověst nelhala!

V nohách či spíše zadních tvářích máme skoro tisíc kilometrů. Pánbůh oplať na dětech tomu, kdo vymyslel klimatizaci, bez ní bych těžko zůstal v relativně pevném skupenství. Nicméně moje antipatie k Německu se opět prohloubila — je to zkrátka země, která je dobrá tak maximálně k projíždění. A to ještě neplní svou funkci příliš dobře. Hodinové popojíždění krokem kvůli naprosto zbytečnému uzavření jednoho pruhu dálnice bylo opravdu vlahým okamžikem dne. A o tom, že se na veřejných toaletách na benzínkách platí hajzldědkům nejasného původu a sexuální orientace půleura za použití, ani nemluvě.

Zato země větrných mlýnů, to je panečku jiná! Bezprostředně po projetí hranic si uvědomíte, jak daleko jste od naší zasmrádlé kotlinky. Jasně němci maj’ všude ordnung, ale na pohled je poněkud sterilní až zoufale nudné. Zkrátka takové větší Čechy, kde někdo pořádně vymetl všechen ten chlívek. Ale Holandsko si mě získalo po pár kilometrech. Všechno je tady, jak říkají místní, tak nějak gezellig. Tráva je zelenější, obloha modřejší, podél dálnic se opravdu pasou kravičky a dopravní cedule jsou psány vkusným Interstatem. Doprava je klidnější, espézetky žluté a v mekáči se smí kouřit. Nebýt všudy příromných marokánců a jiných synů a dcer Mohamedových, nazval bych to bez uzardění rájem na zemi...

Ale taky je z toho člověku smutno. Takhle to u nás nebude vypadat ani za 50 let. Holt na to asi nemáme správnou povahu. O prostředcích ani nemluvě. Náladu mi zlepšila až návštěva stránek cnn.com, kde jsem poměrně snadno nalezl uspokojivou odpověd na základní otázku života, smrti a vesmíru vůbec — jak bude zítra?



Nejtepleji totiž bude skutečně v oslu…

P. S. Sofii, kdyby si náhodou s někým mluvila o mé dovolené, tak věz, že jsem babičky na Slapech… :)