Tak to mi to pěkně začíná…

aneb jsou-li sny oknem do duše, měl bych asi pít víc ironu...

Se spaním odjakživa nemám potíže, spím dlouho, dobře a rád. Moje biologické hodiny jsou nastaveny na 7 a více nezbytných hodin spánku s ideální dobou probuzení 9+. Nevadí mi ponocovat, vadí mi brzo vstávat. Spánek od půlnoci do sedmi mi nikdy nedá tolik sil, jako od dvou do devíti.

Sny a noční můry mívám v periodách. Pár dnů až týdnů nic, a pak najednou bum! — pět snů ve třech dnech. Erotické sny mívám jednou až dvakrát do roka. A homosexuální erotické sny jsem měl v životě přesně dva. A oba za poslední rok. Poprvé se mi to stalo v lednu, kdy se mi velmi barvitě zdálo o zpěvákovi a basákovi jedné ze spřízněných skupin. Tehdy jsem ještě — nic zlého netuše — dával tuhle historku k dobru a pobavení při různých příležistostech. Podruhé sem snil svůj teplý sen včera v noci. Tentokrát byl spoluaktérem kolega z práce, o jehož orientaci se dohadujeme už několik let. Podle všeho bude typický husita, ať si dr. Uzel o jejich existenci říká, co chce.

Zase mne překvapilo, že narozdíl od normálních snů, které bývají často neurčité a zamlžené, a snů erotických, které jsou většinou přesnější a dobře určitelné, byly oba tyto sny naprosto, ale naprosto živé. Nicméně žádné unáhlené závěry z toho nevyvozuji a o svou budoucnost strach nemám. Proč taky — nijak moc mne to ani ve snu nenadchlo. Nechápu, že vám, dámy, nevadí vousy. Vždyť to hrozně píchá…