středa, května 04, 2005

Poslali vejra pro kus sejra, vejr přišel, přinesl homolky...

Můj drahý spolubydlící se opět boduje, a to je prosím momentálně ve fázi abstinence.

Dan je zvláštní druh člověka — věřící alkoholik. Neptejte se, jak jdou tyhle dvě charakterové vady dohromady, jediná trochu smysluplná odpověd je, že věří, že Bůh stvořil alkohol k (pod)obrazu svému… A ačkoliv ještě na svůj alkoholický kopec nevylezl, momentálně odpočívá v posledním táboře pod vrcholem — v sídle kvartálních pijanů.

Ale můžu si za to sám, jsem líný, až hanba. Přijel sem z práce domů a nechtělo se mi dojít přes ulici pro večeři. Kouknu na ICQ, Dan tam, píše, že zrovna odchází a ochotně se nabízí, že mi nakoupí, dorazí prý do hodiny. Bleskurychle vyhodnotím situaci — 30 minut hladovět v poloze ležícího střelce je přeci jen lepší, než se táhnout sedm pater a 50 metrů do jednoty. A tak, s ohledem na Danovu kapacitu, objednávám housky, kuřecí šunku, česnečku a zeleninu.

Střih. O hodinu a půl později zásilka konečně přifuní — půlka chleba, brokolicová polévka a junior salám. Na zeleninu zapomněl. No, aspoň že nevolal z obchodu, že papriky mají jen shnilé, jestli je opravdu chci. Nemá totiž kredit…