Prášky proti pilukám...

Děti, neutrácejte peníze za drogy, až budete slavné, dostanete je zadarmo.

Další neklidná noc. Poslední týden jsem naspal v průměru tak 5 hodin denně. Pořád dokola to samé – vstávám hrozně brzo, ale stejně nejdu spát včas, boj s chřipkou, nočníma můrama a hlavě s novým záchvatem alkoholismu v podání drahého spolubydlícho... Když vás někdo vzbudí pár dnů po sobě ve 2 ráno (a to jste zrovna konečně usnuli), je to na zabití... Ale když 4 a půl hodiny poté kvičí 20 minut v kuse kolegův budík a on nic, když musíte vstát a dojít až k němu do pokoje, aby ten pekelný stroj — který jen tak mimochodem leží těsně u jeho hlavy — vypnul, tak to už ja fakt na použití zbraní hromadného ničení a ženevské konvence jdou stranou...

Navíc volno v nedohlednu. Po čase jsem zas okusil, jaké to je pracovat na plno a do toho zařizovat 150 milionů věcí — zkrátka vést obyčejný život... Jak to vy lidi děláte, že vám z toho nehrabe ;). Když sem se začal dívat na svět modrýma očima pana džounse, zařekl jsem se, že se vyhnu popisným příspěvkům typu – vstal sem, v práci to a to, večer to a to a ten a ten řekl tohle a tohle... Ale už sem do toho spadnul... Nu což, pokračujme: po zralé úvaze jsem došel k závěru, že za těch cca 5 let, co žiju v různých podnájmech, jsem do cizích kapes nastrkal odporně horentní sumu peněz, a že je tudíž na čase investovat do svého. Za poslední týden jsem absolvoval několik plodných jednáních v bance, u developerů a samozřejmě s rodiči a snad vše spěje k dobrému konci – zadlužím se až po uši a desítky let budu žít o chlebu a vodovodním potrubí. Nicméně ve svém. Rozhodne se snad již v pondělí, o dalším vývoji této kauzy vás budu informovat.

Náročný pracovní týden snad úspěšně skončil — dvoutýdenní skluz na dvou zakázkách jsem úspěšně o polovinu dohnal, dokonce i stihl navštívit školu a nechal se pochválit od svého konzultanta, útočíčí chřipku snad porazil a konečně jsem se i stihnul kvalitně a hlavně zadarmo opít. Včerejší večer byl už jen takovou příjemnou tečkou. V sedm hodin jsem takřka v komatu dorazil domů a po hodině marného usínání jsem se uchýlil k drogám a usnul jako mimino spánkem spravedlivých... Vzbudil sem se čerstvý jako sardinka v oleji v jednu ráno a ne a ne znovu zabrat.. Druhá půlka tabletky se na mě na stole hezky usmívala. Šup tam s ní...