Ženy jsou sběračky a muži kreténi.

I v jednadvacatém století se v každém z nás probouzí kejvmen!

Proč to nepřiznat, nejsem zrovna milovníkem "vyšší kultůry". Těžko řící, kde se stala chyba – vždyť ještě ve 12 jsem poslouchal převážně klasickou hudbu a několik hodin denně se pilně věnoval hře na violoncello. Stačilo vytrvat ještě rok, dva a mohl ze mě být virtuóz a v klidu si hrabat miliony v České filharmonii. Jenže moje hudební kariéra se bohužel/dík odvíjela jinak - v nejlepším se holt má přestat. Ještě měsíc, dva a já, i můj dobrotivý táta, jsme skončily v jiné skutečně virtuózní instituci - mezi ploty.

Můj další vývin poté pokračoval ve správných kolejích. Beatles, dlouhé vlasy, Belmondo, Mlejn, Znouze, E!E, Visáči, první cigáro, první pivo, první opice, hospoda po škole, tráva, a tak dále, a tak dále, až se ze mě stal kultivovaný mladý muž. Nicméně odpor k oficialitám ve mně zůstal. Tak třeba opera — brrr. Většinou trapná barokní hudba, v původním znění s titulky, teplota vzduchu 35 stupnů ve stínu, a desítky takzvaných milovníků umění ? většinou odporných snobů. A co třeba moderní ehm umění? Nerozumím a rozumět nechci.

Divadlo je ovšem občas něco jiného, chce to sice více představivosti než biják, ale stojí to za to. A když se mi tedy naskytla možnost vydat se na všemi opěvovaného kejvmena, neváhal sem ani dva týdny a nabízené lístky přijal. A věřte-nevěřte, stálo to za to. Tahle hra nebo spíše one man šou mistra Duška je jakýsi dramatický přepis tisíciletého boje mezi něžným a hrubým pohlavím, zkrátka takové proč muži nepokládají prkýnko a proč ženy neumějí číst v mapách v kostce.

Odezva diváku byla bouřlivá, každý našel kus sebe nebo svého partnera. Není divu - vždyť interženské: ahoooj, jeee tobě to sluší, ty máš novej svetřík a intermužské: čau ty stará kurvo, je opravdu to samé. Všichni víme, že žena je sedmitisícovka, kdežto chlap řekne za den o pět tisíc slov míň, žena dokáže dělat 50 věcí najednou, zatímco muž loví vždycky jen jednu věc - většinou oblíbený zlatavý mok. Ale stejně se nechápeme a dostatečně netolerujeme... A ačkoliv nemám rád jakékoliv generalizace, a sám se za typického kreténa rozhodně nepovažuju (nakupuju, vařím a občas se i převléknu :D), musím dát autorovi hry za pravdu. V každém z nás dřímá kus kejvmena, záleží na nás, jestli se jím necháme ovládnout, nebo ho dokážeme zkrotit a použít ve svůj prospěch... Hezký večer, jdu lovit :-).